Ing. Lucia Kiššová (Úřad vlády ČR, ředitelka Odboru protidrogové politiky)

Návykové látky — především tabák, alkohol a nelegální drogy — představují zásadní zdravotní, ekonomickou i společenskou zátěž, přesto jsou veřejné výdaje na prevenci a léčbu dlouhodobě poddimenzované, a to i ve srovnání s jinými zeměmi EU. Investice do prevence a léčby závislostí se přitom ekonomicky výrazně vyplácí, přičemž největší návratnost přinášejí indikované a harm reduction programy. Společně se podíváme na finanční efektivitu těchto služeb optikou dostupných dat a možností jejich využití pro lokální či regionální kontext.

Polévka

Hlavní jídlo

Petr Vykydal, DiS. (Městský úřad Nymburk, pracovník OSPOD)

Příspěvek je zaměřen na prohloubení porozumění roli Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) ve spolupráci s neziskovými organizacemi, které poskytují služby v oblasti práce s rodinami, terapií a uživateli návykových látek. Účastníkům nabídne praktické vhledy do každodenní činnosti OSPOD, včetně témat kolizního opatrovnictví u soudních řízení a podpory rodin v krizových situacích obecně. Kdy funguje OSPOD jako poradenský orgán a kdy nastupuje určitá míra represe.
Součástí prezentace budou:
• Příklady dobré praxe v mezioborové spolupráci OSPOD a neziskových organizací
• Kazuistiky ze sociální práce s rodinami, v nichž figuruje užívání návykových látek
• Aktuální změny legislativy, zejména novela §452 zákona o zvláštních řízeních soudních (ZZŘS) a připravovaná novela občanského zákoníku týkající se úpravy péče a výživy dítěte
• Diskuze nad možnostmi OSPOD při práci s drogově závislými rodiči, včetně intervencí, doporučování vhodných služeb a nastavení podmínek pro zachování či obnovu rodičovských kompetencí

Bc. Dorota Skokanová, DiS., Eva Zajícová (SEMIRAMIS z.ú., Terénní program SEMIRAMIS)

Již několik let se k léčbě HCV využívá nová léčba, do které jsou klienti asistováni terénními programy. Často se však stává, že se klienti na asistenci nedostaví, nebo z ní dokonce utečou. Jaká je tedy hlavní motivace? Přichází ze strany klienta, nebo je více motivovaný pracovník? Do jaké míry má pracovník protlačovat svůj zájem klienta léčit? Tomu všemu bychom se rádi věnovali v tomto příspěvku
společně s kazuistickými případy.

Bc. Patrik Priesol, DiS. (Společnost Podané ruce o.p.s., Vedoucí centra, metodik projektu)

V rámci terénní práce jsme navázali přes 2000 kontaktů s cílovou skupinou a postupně jsme si vytvořili progresivní a efektivní přístup, který přináší reálné výsledky. V našem příspěvku se podělíme o klíčové poznatky a osvědčené postupy v oblasti HR, které mohou inspirovat další služby. Témata příspěvku:
🔹 Vyvěšené vlajky – průběh kontaktu, účinná komunikace a dohoda na zakázce
🔹 Svépomocná skupina „Stíny“ – zkušenosti a přínosy pro cílovou skupinu
🔹 Mobilní aplikace Čára – praktické využití v terénní práci
Naše zkušenosti představí přímo terénní pracovníci, kteří sdílí autentické příběhy z praxe. Součástí příspěvku bude i diskuse, ve které se zaměříme na vaše dotazy a vzájemnou výměnu zkušeností.

Veganské a vegetariánské pokrmy budou označeny.

V České Republice se odhaduje počet lidí užívajících alkohol rizikově na 600-900 tisíc. Definici škodlivého užívání alkoholu naplňuje 1,3-1,6 milionů osob z dospělé populace. Léčbu nebo odbornou intervenci však využívá pouze malá část těchto osob. Nízkoprahové adiktologické služby byly tradičně zaměřeny především na lidi užívající nelegální drogy. V posledních letech se však stále častěji setkávají i s klienty, jejichž primární drogou je právě alkohol. Tito klienti mají komplexní potřeby, kombinující zdravotní, sociální i psychologické aspekty závislosti.

Cílem diskuse je otevřít prostor pro sdílení zkušeností, pojmenovat hlavní výzvy a hledat konkrétní cesty, jak efektivně zapojit osoby se škodlivým užíváním alkoholu do pomoci a podpory v rámci (nejen) nízkoprahových adiktologických služeb.

Panelisté:

• Mgr. Anna Podzimková (Magdaléna o.p.s., Adiktologická ambulance Příbram)
• Bc. Patrik Priesol, DiS. (Společnost Podané ruce o.p.s., Vedoucí centra, metodik projektu Kontaktního centra pro chronické uživatele alkoholu v Olomouci)
• Bc. Klára Kameníková (Oblastní charita Jihlava, Centrum U Větrníku)

Moderuje: Ondřej Šulc, DiS. (ředitel Laxus z. ú.)

Bc. Hana Bauerová (PREVENT 99 z.ú., Kontaktní centrum Prachatice)

Příspěvek se zaměřuje na využití vaření jako sociálně-terapeutické a motivační aktivity v práci s klienty závislými na návykových látkách. Bude představeno, jak může sloužit nejen jako praktická dovednost, ale i jako nástroj pro aktivizaci klientů a podpora změny životního stylu. V rámci příspěvku si představíme strategie, jak motivovat klienty ke zdravější stravě a jak prostředí, ve kterém se vaření odehrává, může pozitivně ovlivnit jejich vnímání a přístup k osobní změně.
Příklady dobré praxe ukážou konkrétní situace, kdy vaření napomohlo zlepšení vztahů mezi klienty a pracovníky a také snaze klientů na jejich cestě k úzdravě. Zmíníme také spojitost mezi vařením a Maslowovou pyramidou potřeb, kdy jídlo představuje jednu ze základních potřeb, jež je klíčové pro bezpečí a stabilitu klientů v procesu léčby. Příspěvek nabídne konkrétní tipy proč zařadit vaření do nabídky služeb a využít tohoto potenciálu v dlouhodobé práci s klienty.

Bc. Dana Janoušková (Laxus.z.ú., Adiktologické služby ve vězení)

Příspěvek se zaměřuje na adiktologickou postpenitenciární péči a specifické potřeby osob opouštějících výkon trestu odnětí svobody. Na základě zkušeností z práce v neziskové organizaci, která poskytuje adiktologické služby přímo ve věznicích i po propuštění, budou představeny klíčové oblasti podpory, které jsou nezbytné pro úspěšnou resocializaci klientů s návykovým chováním. Tématem budou mimo jiné obtíže při návratu do běžného života, zajištění návazné léčby, podpora motivace ke změně, a spolupráce s dalšími službami. Příspěvek nabídne pohled na kontinuální péči – od intervence během výkonu trestu až po stabilizaci v běžném životě.

Mgr. Anna Podzimková (Magdaléna o.p.s., koordinátorka programu Magdaléna na Festivalech)

Příspěvek představuje terénní preventivní program organizace Magdalena o.p.s., který se zaměřuje na snižování rizik spojených s užíváním návykových látek a rizikovým chováním v prostředí hudebních festivalů. Program kombinuje principy harm reduction, public health, peer přístup a krizovou intervenci. V rámci prezentace bude představen způsob práce týmu v terénu, specifika cílové skupiny, využívané intervence (např. psychosociální podpora, distribuce pomůcek) i výzvy, které přináší práce v kontextu festivalového prostředí.

Diskutována bude rovněž spolupráce s organizátory, efektivita programu a jeho přínos pro širší oblast prevence a adiktologické péče.

Mgr. Jan Vokurka a Caroline Jane Blezzard (Laxus z.ú., Terénní program v Královéhradeckém kraji)

Jakým způsobem můžeme intervenovat jako HR služba na hudebním festivalu? Blok je zaměřen na naše první působení na festivalu Rock for People v Hradci Králové. Představíme HR materiál, který byl distribuován na festivalu, metody, jakými jsme pracovali s účastníky a celkově zhodnotíme naší práci na RfP. Prostor bude i na diskuzi a případně Vaše zkušenosti s prací HR služeb na festivalech.

Polévka

Hlavní jídlo